Štěstí je od podkov

Zdeněk Blata

1. Zvedá se od kopyt
koně mého z cesty prach
nešlo mi tady žít
no tak jsem plách

2. Štěští je od podkov
jež visí na vratech
když nemáš tenhle kov
no tak máš pech

 

Ref.: Štěští je od podkov
jež visí na vratech
když nemáš tenhle kov
no tak máš pech

 

3. Ve vodě jež jsem pil
leklé ryby cítit jsou
vím kdo ji otrávil
vím kteří po mně jdou

4. Ukous jsem z krajíce
(když) nabídli mi k jídlu chléb
rozčísnout mi jícen
měl drobný střep

Ref.: Štěstí je od podkov...

5. V kostelní lavici
při nedělní svaté mši
čepele blyštící
jsem si tam všim

6. Z chóry zní varhany
po straně tichý muž
v záhybech sutany
ukrýval nůž

Ref.: Štěstí je od podkov...

7. V jedné ze zpovědnic
jsem se pak tiše skryl
tak tiše aby nic
on netušil

8. Mše svatá skončila
když v kostele osamnil
přišla jsi má milá
přišla za ním

Ref.: Štěstí je od podkov

9. Zvoní to od podkov
na mé cestě z města ven
oprátky zdobí krov
v nich těla dvě

10. Zvedá se od kopyt
koně mého z cesty prach
už slyším z dáli znít
troubení na poplach


« zpět