Jak jsme na Besedě u bigbítu prodávali EPčka

06.08.2018 • Zdeníto

Tak jsme si zahráli na Besedě u bigbítu. V onom pověstném topolovém hájku v Tasově. Obklopeni samými usměvavými lidmi. Na festivalu, na kterém se vám může stát i to, že usnete vprostřed pártystanu s označením Stage C a kde pak kolem vás lidi vytvoří taneční kruh a postupně vás jeden tanečník za druhým přeskakuje a metá přes vás hvězdice či dokonce přemety. Ano, na Besedě se dějí ojedinělé věci. A my to můžeme dosvědčit.

 

* * *

Nechali jsme deset našich EP ve stánku s Merchantem. EP byla pěkně vyskládána do komínku a pod nimi zela cedulka s informací o ceně 75 Kč za kus. Alespoň na chvilku jsme se tak ocitli na stejném pultu s velkými jmény současné hudební scény. No radost pohledět. A tak jsem během pátku častokrát upřel pohled na ten vyskládáný komín a kontroval, jestli z něj ubylo. Občas jsem je přišel rovnou přepočítat.

"Raz, dva, ..." odříkával jsem si v duchu, "osm, děvět, deset."
"Hm, zatím jsou všechny. Ale určitě se nějaký fanoušek najde." doufal jsem.

O půlnoci se stánek s Merchantem zavíral. Statistika byla neúprosná. Za pátek ani jedno prodané EP.

"Však zítra je také (prodejní) den" ozval se kapitalista ve mně a v duchu jsem si představoval nové potencionální zájemce - fanoušky. Po zítřejším hraní se jistě někdo najde.

 

* * *

 

V 9:30 jsme stanuli na Stage B a zahráli v rámci bloku "Písničkářské probuzení". Jakýsi start sobotní programu. Hrálo se nám náramně. Mít takovou spoustu lidí v publiku je obrovská radost.
 
Další cesta okolo stánku s CD. Lovím pohledem naše EP, ale včerejší komín nikde. Jsem skromný chlapec s nohama na zemi a tak si říkám, že je nevytáhli na pult, aby dali prostor dnešním interpretům. Když se však během celé soboty situace nezmění, nedá mi to, skromnost odejde stranou, nohy se odlepí od země a zeptám se Léni: "Pane jo, vidíš to? Ta naše EP tam nejsou. Myslíš, že už je vyprodali?"

"Lási, neblázni," začne konejšivě Léňa a pokračuje, "vážně myslíš, že by se tady prodalo hned deset našich CD?"

"To je spíš už ani nechtěli ukazovat, a tak je ani nevytáhli." smějeme se.

"No jo," zamyslím se, "ale teď si představ, že už je vyprodali a chodí lidi a marně je hledají? Nemám se jít raději zeptat?"

"Klidně. Ale moc si od toho neslibuj."

"Ahoj, prosímtě, já se jdu zeptat na ta naše CD. Na EP nic víc. Prodalo se už nějaké?" začínám opatrně. Mladík jen zakroutí hlavou v záporném gestu.
"Ani jedno?" zkouším to ještě. Další zakroucení hlavou doprovázené mlčením. "No jo no. Tak já si je už odnesu." povím a v duchu si naoko popuzeně doplňuju, "ať už vám tu nezavazí."

Mladík osloví dívku, která s ním ve stánku prodává a ta naše EP začne hledat. Nejprve v krabicích ve stánku, ale když je nenajde, odběhne dozadu do zázemí.

"Ani jedno? To je škoda." dál v duchu licituju, když stojíme s částí kapely a čekáme na komínek těch našich písniček. Když to už to trvá nějak podezřele dlouho, přepadne mě obava, že už těch deset EP ani neuvidíme.

"Moc moc moc se vám omlouvám," začne slečna ze stánku.

"A jéje, a je to tady." usmívám se v duchu.

"Stala se taková věc." pokračuje ona. "Když jsme včera balili stánek, tak jsem čekala, že si pro EP přijdete a položila jsem je na tašku s merchantem Astronautalise. No... a ono se nějak stalo, že Astronautalis odjel i s vašimi EP."

"Takže deset našich EP má Astronautalis a bude je vozit po celém světě? Tak to je ovšem bomba!" radujeme se s kapelou zatímco se nám slečna dál omlouvá.

"Vůbec se neomlouvejte. Vždyť jste nám nakonec udělala službu. A přece když nic, máme krásný příběh. Vždyť je to přece úžasné." děkovali jsme a rozjaření odcházeli a hlavou se nám honila spousta myšlenek.

* * *

"...no úplně ideální by bylo, kdyby si to EP poslechl a natolik jsme ho nadchli, že by nás pozval na světové turné!" snil jsem nahlas u stanu, "Jo jo, takhle nějak bych to viděl. Myslím, že bychom mohli stihnout ještě podzimní turné. Safra musím na to připravit rodinu..."

* * *


Ale ne, teď zase vážně. Tak tohle se nám stalo na Besedě u bigbítu. Neuvěřitelné, viďte?! Přátelé, máte-li tedy zájem o naše EP nic víc, napište klidně Austronautalisovi. Měl by je mít. A kdyby se náhodou vymlouval, že neví, za kolik ho prodat, tak řekněte, že cena je 75 Kč + poštovné. A ideální by asi bylo odchytit ho na turné po Evropě, protože když bude zrovna doma v Minneapolis, EP se rapidně prodraží. V takovém případě neváhejte napsat nám. Dokud se na scéně neobjeví další dealer našich EP, máme jich ještě dost.

 

Vaši nic víc (a Astronautalis)

 

 

Celá fotogalerie z Besedy u bigbítu 2018 na facebook.com


« zpět