Verš 45.

Zdeněk Blatazobrazit akordy

1. Vzdouvá se vítr
na vlny láme
za litrem litr
moře o kámen
útesů s břity
zubů žraloka
jak zůstat hbitý
a nenalokat se

I. A do ticha vodního světa
snáší se děravá bárka
hejno ryb rozžíná světla
krátí se plavená dálka

2. Zvedám se z písku
s šaty na cáry
pod nehty třísku
od krve spáry
a temná mračna
na stříbro páře
po krvi lačná
zuřivá bouře vod

Ref.: Co když jsem ztracený, co když jsem ztracený
a nikdo neslyší mé volání
co když jsem ztracený, co když jsem ztracený
a marně do ohňů svým foukáním
naději vháním, naději vháním...

3. Bloudím po pláži
a hledám šlépěj
jež do žil vráží
naděje krůpěj
jsem prostý rybář
zlomený klekám
tak už se nepař
ukryj mě pod kámen

II. A do ticha vodního světa
snesla se děravá bárka
a z vraku bublinka vzlétá
na přídi náhrobek Klárka

4. Smývá mě příliv
moře mnou vláčí
sesbírám síly
v poslední zteči
neklesnu ke dnu
příkoří strpím
pak ve víře shlédnu
že v písku stopy jsou

Ref.: Už nejsem ztracený, už nejsem ztracený
a někdo vyslyší mé volání
už nejsem ztracený, už nejsem ztracený
pokorně do ohňů svým foukáním
naději vháním, naději vháním...


« zpět